Čím jsem starší, technologicky a telefonicky vyspělejší, říkám si, kde jsou ty moje, leckdy dětské sny, které jsem měl? Kam uplavaly v řece života? Honím se teď za novým telefonem, foťákem, drahými hodinkami, ale kde jsou ty věci, co jsem chtěl, před deseti, dvaceti, třiceti lety???
Kdysi jsem byl v nějakém obchodu a ptal se toho prodavače, proč zrovna jeho výrobek bych si měl koupit. A on mi řekl větu, která mi rezonuje v uších dodnes:
"Prostě si udělejte radost! Udělejte sobě radost a pak budete dělat radost i ostatním!!!"
A na tom něco je, PŘEDSEDO :-)
Včera jsem si splnil hned tři své sny!
1) Přečetl jsem si od Škvoreckého Prima sezónu, knížku, kterou jsem zdědil z babiččiny knihovny, když umřela (když jsme před smrtí s babičkou, já a moje žena, bydleli, chodili jsme kolem její knihovny každý den a ani jednou jsme žádnou knížku nevytáhli). A ta Prima sezóna je fakt príma, hned jsem ji půjčil mé kamarádce Kačce :-)
2) S tou jsem se domluvil na oběd na Petřinách v restauraci, kam jsem dřív vždy rád chodíval; byl jsem v příjemné společnosti Kateřiny a koukal z velkých oken restaurace, jak na chodník a cestu padá barevné listí ze stromů a jak před restaurací dává usměvavý stařík dámě v letech puget růží a pusu! A ona je tak krásně v rozpacích jak nějaká dvacítka (jsou vůbec dvacetileté holky dnes v rozpacích, když dostanou od někoho puget růží?).
3) Na schůzku s Kačkou jsem jel na kole, přes oboru Hvězda. Už dlouho jsem chtěl jet na nějaké moc fajn setkání s někým jen tak na kole :-)
Kdysi jsem byl v nějakém obchodu a ptal se toho prodavače, proč zrovna jeho výrobek bych si měl koupit. A on mi řekl větu, která mi rezonuje v uších dodnes:
"Prostě si udělejte radost! Udělejte sobě radost a pak budete dělat radost i ostatním!!!"
A na tom něco je, PŘEDSEDO :-)
Včera jsem si splnil hned tři své sny!
1) Přečetl jsem si od Škvoreckého Prima sezónu, knížku, kterou jsem zdědil z babiččiny knihovny, když umřela (když jsme před smrtí s babičkou, já a moje žena, bydleli, chodili jsme kolem její knihovny každý den a ani jednou jsme žádnou knížku nevytáhli). A ta Prima sezóna je fakt príma, hned jsem ji půjčil mé kamarádce Kačce :-)
2) S tou jsem se domluvil na oběd na Petřinách v restauraci, kam jsem dřív vždy rád chodíval; byl jsem v příjemné společnosti Kateřiny a koukal z velkých oken restaurace, jak na chodník a cestu padá barevné listí ze stromů a jak před restaurací dává usměvavý stařík dámě v letech puget růží a pusu! A ona je tak krásně v rozpacích jak nějaká dvacítka (jsou vůbec dvacetileté holky dnes v rozpacích, když dostanou od někoho puget růží?).
3) Na schůzku s Kačkou jsem jel na kole, přes oboru Hvězda. Už dlouho jsem chtěl jet na nějaké moc fajn setkání s někým jen tak na kole :-)
Komentáře
Okomentovat