Zápisky učitele

Táta se rozhodl, že poté, co odešel do důchodu, provede poslední rekonstrukci bytového jádra. V posledních deseti letech je to třetí poslední rekonstrukce bytového jádra. Pravda je, že ty předešlé dvě rekonstrukce se moc nepovedly (po té první neustále zatékala voda ze sprchy za vanu, po druhé voda ze sprchy tekla úplně všude). Tato třetí poslední se zaměřila na koupelnu a záchod. Ta se provádí právě v tyto okamžiky, kdy píšu tenhle sloupek. Jenže firma, která rekonstrukci provádí, zlikvidovala v bytě na čtrnáct dní koupelnu i záchod. Táta se nikam stěhovat nechtěl, jenže kam chodit na záchod??? A tak, spolu s mým švagrem, vymysleli katastrofický plán B: švagr doveze ze stavební firmy před panelák mobilní kadibudku!!! Pro představu: kadibudka je hned vedle stavebního družstva, ústí dveří směřuje na okna stavebního družstva a zároveň na hlavní chodník, který odvádí celé sídliště k zastávce autobusu a zpět. Takže, když lidi jdou ránu na bus do práce, míjejí kadibudku, kde se právě otvíra

Po vyčerpávajícím pracovním týdnu bych nejradši strávil celý víkend v posteli; ačkoliv už jsem nebyl celý týden běhat, "spadnul" jsem váhově cca o 2 kg. Pravda je, že když jsem v pracovním i nepracovním stresu, moc nejím. V pátek večer jsem byl na srázečku s bývalými studenty, dvě tři piva v kombinaci s vesmírnou-nesmírnou únavou způsobili, že mě včera bolela hlava tak, jako bych se v pátek "ožral do němoty". Včera večer jsem dočetl další knihu od Heninga Mankella Ve slepé uličce - skvělá detektivka. Od pátku listuji různými časopisy: LN Víkend, Reportér, Newsweek, Fotovideo, Foto, Téma a novinami, knihami a ...prostě vším možným. Ve čtvrtek, když jsem v knihovně odevzdával knížky, padla mi do oka BÍLÁ VELRYBA od Hermana Melvilleho; vlastně to mám v naší knihovně nejradši, jen tak se procházet mezi knihami a občas jen tak si něco vybrat. Snažím se v kompenzaci k těm detektivkám vždy číst něco "odjinud" a Velrybu už od rána nenápadně literárně okusuji.

Nenápadné šedivé maserati ghibli přijíždí do potemnělé historické ulice, kterou nevýrazně osvětluje jediná lampa kývajácí se ve větru. Z auta vystupuje pohledný, vysoký, atletický, štíhlý, charismatický, snědý, blonďatý, vitální, moudrý, usměvavý, s jiskrou v oku mulat se sněhobílými zuby (vše viz klinika plastické a estetické medicíny Měšťák Praha). Někde v dálce jdou slyšet první koledy. Sněhové vločky, jako přírodní diamanty se začínají snášet z pohádkových oblak k zemi. Muž zakašle (v tom kašli nejde nepoznat rytmus  Rolničky, rolničky...) a podívá se směrem k Vltavě, kde je cítit odér vltavských kaskád a vůně  borového dřeva). Muž zabouchá na nenápadné dveře ze slonoviny vykládané drahokamy a diamanty.  Otevře mu krásná, štíhlá, svalnatá, dobře stavěná, krémem natřená dívka (postavu má díky Kateřina Cajthamlová - jste to,  co jíte). Hned ve dveřích ho pohostí chlebem a solí (Zdeňek Pohlreich, Café Imperial) a pozve ho dovnitř. Když mu předává tajné dokumenty, upřeně se podívá do j

Tak s touhle holkou jsem byl jako tělocvikář na lyžáku i cyklisťáku. Tuhle holku jsem viděl vybruslovat na běžkách Velký Václavák pod Černou horou, s touhle holkou jsme si připravovali lyže v lyžárně :-) Pejřím se a jsem na ni hrdej, i když tam naní ani kapička mé zásluhy :-) https://www.facebook.com/NewsweekCesko/photos/a.1637042706508617.1073741828.1632527543626800/1685769948302559/?type=3&theater

Dáváme dohromady tablo, které jsme nafotili ve studentském klubu. Je zajímavé si prohlížet portréty mých studentů i můj portrét od několika fotografů. Už teď vím, že se jim všem (fotografům i portrétovaným) podařila opravdu mistrovská práce :-)

Dnes poprvé Prahu navštívil sníh. Sněžilo málo, člověk zavřený celý den doma to jen těžko zpozoroval, ale ty "semtam" vločky vlastně navodily docela romantickou atmosféru. Dnes poprvé jsem šel s rodinou na fotolov - jak s klasickou, tak s digitální zrcadlovkou. Slunce se schovávalo a vylézalo z mraků a já fotil...

V pátek ráno jsem se ve školce, kde jsem doprovázel mou dcerku Julii, potkal s babičkou Ádi - paní ředitelkou školy, kam chodí můj syn Davídek. Když jsme pak šli s Davím do školy, před námi si to rázovala paní ředitelka, bylo zajímavé, jak okolí (rodiče, žáci) na ni reaguje a jak paní ředitelka reaguje na okolí. Ve čtvrtek jsem se ve výtahu potkal asi tak s třicetiletou sympatickou holkou, kterou jsem v našem domě -vchodě-výtahu nikdy neviděl. Byla tak sympaticky veselá, pozitivní, že těch 15 vteřin ve výtahu bylo moc fajn! Když vystupovala, čekala ji u výtahu paní K, která nám darovala želvičky: Goga a Žužu. Byla to od paní K. vnučka, kdysi nám o ní paní K povídala. V pátek jsem jel do školy autobusem a metrem. V autobuse se líbala dvojice: ONA byla tak spanilá, krásná, slovanský typ, který úplně vypadl ze Sophiiny volby od Styrona. Fascinovaně jsem zíral na akt toho polibku, když ta dívka se zrakem upřela na mě a usmála se. Až pak jsem zjistil, že je to studentka prvního ročníku,

Na základě doporučení a přednášky slavného designéra, programátora, vizionáře, grafika a hlavně studenta gymnázia |Arabská Ondry N. jsem se zamiloval do graficko-vizuálního programu Zoner Photo. Práce s ním je rychlá a intuitivní, konečně začínám chápat význam RAW formátu jako jedinečného digitálního negativu!!! Díky Ondro, od svých studentů se učím nejvíc :-)

Včera, v sobotu, jsem byl se svým synem Davídkem, s jeho trenérem Rašídem a s kamarády Davídka na fotbale ve vršovickém Ďolíčku. Byla tam skvělá atmosféra, fandili jsme především fotbalu a i přes docela velkou zimu jsme si to všichni užili :-)

Včera na naší škole byl už tradiční DEN OSOBNOSTÍ; je skvělé že během let se z Dnu celebrit stal Den opravdových elit!!! Kdybych šel na kohokoliv, byl by to zajisté obrovský zážitek; já osobně jsem od osmi byl na profesorovi Pačesovi, od desíti na lékaři - plicaři Votrubovi a od dvanácti na kreativci Peňažkovi. Všichni byli skvělí, byl to obrovský zážitek a tuším, že nejenom pro mě :-)

Včera mi přišel pohled z Kambodže od Kačky. Na začátku letních prázdnin jsem dostal pohled od Ádi ze Sardínie a na konci prázdnin mi přišel pohled od Nikiho ze Srí Lanky. Ještě někde tu mám pohled od Elišky z Peru... POHLEDY JSOU SUPER!!! JE SKVĚLÉ, ŽE MŮŽEM JEZDIT A LÍTAT, KAM CHCEME!!!

Jedna studentka prvního ročníku gymnásia v první hodině v chemii při diskusi, proč nejezdíme na vodu (protože by se voda jako základní zdroj k přežití stal drahý a nedostupný pro některé sociální vrstvy a začala by třetí světová válka) se po konci hodiny nenápadně ke mě přitočila a šeptem a s viditelným strachem mi řekla: "pane profesore, třetí světová válka už dávno vypukla, jen probíhá na jiných bitevních polích, než jsme byli doposud zvyklí..."

V pátek přijel večer bratránek, trochu jsme popili vínečko a v sobotu hrál stolní tenis třeba proti takovým legendám, jako jsou Orlowski či Panský; s Jindřichem Panským se bratránek rozcvičuje na videu. Tento zápas vyhrál :-)

https://www.youtube.com/watch?v=4fYqe3QeOqQ

Dnes jsme se ve studentském klubu fotili na třídní tablo. Panovala skvělá atmosféra 30tých let!!! Tady je ochutnávka z mého mobilu :-)

Pokud vás neterorizuje psychopatický soused, vyhrožujíce kdečím, třeba sociálkou :-(