Zápisky učitele

V pondělí bylo úžasné světlo a my jsme si udělali s rodinou procházku do lesa.

Včera jsme s děckama a s rodinou Vladana Včelky vyrazili do Playmobilparku v Německu. Nejlepší!!! Dvě a čtvrt hodiny z Prahy po luxusní dálnici, skvělý park a atmosféra pro naše děti - moc jsme si to užili :-) https://www.youtube.com/watch?v=d2qy9MR-Nak

Fujifilm X100T V mém oblíbeném obchodě FOTOŠKODA ve Vodičkově ulici jsem si tentokrát vyzkoušel foťáky, které člověk má pořád po ruce a používá je jako doplňkový fotoaparát k zrcadlovce. Jsem Nikoňák, fotím školním Nikonem D5100 (úžasná pokročilá amatérská zrcadlovka), a kdybych  uvažoval o něčem svém, tak by to byl Nikon D7100 či spíš D7200 (tahle řada má neuvěřitelný grip a ergonomii, o obrazové kvalitě už ani nemluvím). Když se vrátím k tématu, hledám něco do kapsy na Street, nějaký pohotový foťák bez zoomu s výbornou kvalitou obrazového výstupu. Pokud možno malý, ergonomický i hezký na pohled :-) Moc se mi líbí nový Olympus PEN F (snad nejkrásnější retro foťák, co znám), ale mám absolutní důvěru k FUJIFILMU!!! Live jsem si vyzkoušel Olympus PEN F, Fujifilm X30, Fujifilm X-PRO 2 a Fujifilm X100T a musím říct, že po všech stránkách mi nejvíc vyhovuje poslední jmenovaný. Na konec mě napadá jedna myšlenka: když kupujete foťák, chovejte se, jako když kupujete židli - vyzkouš

To by měli vidět všichni trenéři mládeže a učitelé !!! https://www.youtube.com/watch?v=nUjgjz2KZcw

Nejsem schopen říci, která z těch dvou fotografií je lepší. Možná, že jsou obě stejně špatné...

"Zásadou Bauhausu je (původně myšleno hlavně pro architekturu) primární jeho funkce, které musí být podřízena forma. Umělecký a technický charakter díla musí být přitom v dokonalé harmonii." Časopis o hodinkách Watch it! / ZIMA 2015

Začal jsem chodit k fitness trenérce. Protože, znáte to, začaly mě bolet záda a klouby a já fakt chcu zdravě žít. Vladan říká, že k ní chodím jen proto, že má velký... to v předu, víte co!!! Ale to není pravda!!! (Jako velký to má, ale kvůli toho k ní nechodím, fakt ne) Nejdřív jsme spolu začali dýchat; víte, že většina lidí špatně dýchá?!? A když jsme se trochu rozdejchali, tak se protahujeme. Všechny ty protahovací cviky, co jsem dělal, jsem dělal špatně!!! A teď už se trochu protahuju fakt dobře :-) Na poslední lekci s trenérkou jsme spolu začali chodit. Víte, že většina lidí špatně chodí?!? Tak mě to trenérka učí, od postavení nohou až po kroky. Je to dost těžký, správně chodit! No a víte, co mi na to řekl Vladan?!? " Ty začneš dělat na starý kolena balet???" Debil.

Včera jsem se se synem zúčastnil šachového turnaje profi i amatérů v naší městské čtvrti. Organizaci měla na starosti paní Baumová se synem. Medaile pak předávala sama starostka paní Synková. Byl to skvělý turnaj, kde si můj synek zkusil poprvé ve svém životě zahrát šachy na turnaji (byl nejmladší účastník). I love Řepy :-)))

Včera večer jsem byl asi po dvou letech se svou ženou v Činoheráku na divadelní hře BŮH MASAKRU. Musím říct, že nucená abstinence návštěvy divadla (naše malé děti), ve mě vyvolala přímo hlad po divadle!!! Bůh masakru bylo skvělé osvěžení mých kulturně-intelektuálních potřeb :-) Chýlková, Pleštilová, Kratina a geniální Dulava, to byla FC BARCELONA S MESSIM  na prknech, které znamenají svět :-) Už dlouho jsem se v divadle tak skvěle nepobavil :-) http://www.cinoherniklub.cz/index.php/repertoar/buh-masakru.html

Super Akce :-) Výborná atmosféra, perfektní organizace, skvělé zážitky a báječné naše holky z gymplu :-)

Další z mých neopakovatelných výhledů na sídliště, kde bydlím :-)

U zdi hřbitova dvě kovové nádoby, které tem stojí už nějaký ten pátek.

Můj nejlepší den v Praze je taková moje skládanka (puzzle) nejlepších okamžiků během celého roku ve městě, ve kterém žiji. Nejradši mám víkendové ráno, kdy nemusím vstávat do práce; budí mě naše čtyřletá dcera Julie skokem na mé břicho z nočního stolečku, přitulí se a tím svým pověstným chraplákem (mix hlasu Joe Cockera a Helenky Zagorové) mi zahlásí do ucha: „Táto, vstávej, máma s Davídkem dělají palačinky!“. Přecházím do kuchyně, kde opravdu můj sedmiletý syn Davídek, za vůně čerstvě připravené kávy, míchá všechny potřebné ingredience, aby pak má žena Heda mohla udělat ty nejlepší palačinky se zavařeninou pod sluncem! Sedím u okna, ve vzduchu je cítit jaro, za oknem slunečný den a já vychutnávám onu kombinaci palačinek, kávy a sobotních Lidovek, zatímco v bytě to žije tím typickým životem čtyřčlenné rodiny s dvěmi malými dětmi. Dopoledne miluji na pražské Náplavce. Je takový obyčejný letní den. Po dešti. Postupem času, který se líně přibližuje k obědu, jdu opět s rodinou po mokr

Foto: Terka Šťovíčková

Diskusi ohledně fotografování ve fotokroužku ČERNOBÍLÝ SVĚT, mezi mnou a paní redaktorkou Radkou Kvačkovou z LIDOVÝCH NOVIN na kinofilm skvěle zachytil Natan Sidej :-)

...právě skončila a já papám dort, který připravily dvě studentky třem oslavencům ve třídě, kteří měli minulý týden narozeniny (byly jarní prázdniny). Dort je bezlepkový, výborný!!! Tento týden je u nás na gymplu týden frankofonie a já měl tu čest opět být na přednášce naší přední fotografky Dany Kyndrové; mluvila o Arménii a Gruzii a já jí posouval na projetoru její (nádherné) fotografie. Dámy a pánové, zamiloval jsem se do Arménie :-)

Biatlonisté na letošním MS nezískali ani jednu medaili. Ve štafetě vynikající týmový výkon pokazila Charvátová, na střelnici se totálně položila. Celkové výsledky, chování závodníků a rozhovor s trenérem Vítkem (nejen s ním) mi dává tušit, že ČESKÝ BIATLON po všech stránkách prožívá skvělou, vyzrálou a úspěšnou éru!!! Vynikající a tvrdá práce všech závodníků, trenérů, kamarádů a okolí ukazuje fenomenální výkony jednotlivců i týmu. To, že se "neblýskla" medaile na MS může v koncovém důsledku mít daleko větší vliv na motivaci, vizi i chuť dál závodit (pro všechny jmenované). Vyzrálost, kultivovanost, sofistikovanost, slušnost a velmi potřebný (v dnešním depresivním čase) humor ukazuje BIATLON A JEHO RODINU jako královský sport, jehož pozitivní chapadla se podedpíšou na všech sportovně aktivních i neaktivních fanoušcích. Děkuji vám děcka :-)

Mám rád americké filmy. Miluji herce, jako je Leo Di Caprio, Brad Pitt, Julie Stiles... Leovi jsem Oskara přál a slavil jsem s ním: v duchu, civilně, tajně. Všichni tito herci daleko převyšují své civilní povolání. To, že zrovna herectví v USA může člověku zajistit pohádkové bohatství a nesmrtelnou slávu, to tito herci berou spíš důvod k vlastnímu pochybování a nejistotě. Snaží se i díky tomu ovlivnit i věci okolo, ekologicky, bojem za lepší svět. A nejsou to jen fráze a klišé, které známe z úst některých našich politiků, aby získali ony ceněné politické body. Leo při své děkovné řeči využil svou příležitost a poukázal na zdravotní problémy, které trápí naši Zemi. Nejen projekty Di Capria jsou spojeny s nějakou stěžejní myšlenkou; pro mě - sám přemýšlím, co udělat víc, než "jen" postarat se o vlastní rodinu, dělat dobře svou práci...? Pravda je, že kdyby každý z nás udělal jeden malý nezištný krok mimo svůj rodinný a přátelský okruh, ve výsledku by z toho mohla vzejít obro

https://www.youtube.com/watch?v=72HzV8p6-Sk

Člověk by se měl občas dotknout moře. Občas by měl vypít sklenici do dna. Šlapat do kopce, těžce oddychovat. Plakat. Podívat se na/do zrcadla.

Včera jsem běžel na chemickou průmyslovku, na mou alma mater, kterou jsem vystudoval a na které jsem tři roky učil. Od čtyř se tam hraje každý čtvrtek v tělocvičně fotbal (asi už 15 let!!!). Od rodičů, kde s dětmi o jarních prázdninách bydlím, to mám během do školy asi 4 km. Podél Odry, podběhnu železniční i automobilový most a dám se lesem do kopce, kdy na kopci vyrostlo obrovské nákupní středisko. Pod kopcem spatřím v malém údolí velký bezdomovecký tábor o několika stanech. Pohled jak z amerického výpravného velkofilmu. Psi štěkají a jeden z bezdomovců, ze sekyrou v ruce, se jde podívat, co se děje. A já trhám do prudkého kopce svůj osobní časový rekord, trasu beru jak opice po čtyřech... A pak už probíhám nákupním centrem, vše je tak krásné a já si uvědomuji, jak ty dva světy, ulice a luxus, mají k sobě i fyzicky blízko. Ve škole se potkávám s pár spoluhráči, s kterými jsem kdysi na tento fotbal pravidelně chodil. Když se převlékají, kolega mi otevře dveře do školy a já po deset

Prostě paráda :-) https://www.youtube.com/watch?v=uZU0H8rU2gQ

Sedím a čekám na "garančku" našeho auta. Naši KIU už máme pět let. Docela to letí. Ještě by pět let mohla vydržet. A pak uvidíme...

Tak dnes se naši konečně dočkali!!! Byl jsem s nimi a dětmi u předání klíčů k chaloupce, kterou si naši na stará kolena koupili. Chaloupka je v překrásném prostředí Beskyd, ani malá, ani velká. A zatímco Julinka spala v autě, já jsem s Davídkem obhlížel okolí. Těším se, že se tam budeme všichni potkávat :-)

Po delší době jsem si byl zaběhat. Kolem Odry, míst, kde jsem prožil své mládí. Když jsem o Vánocích běhal v Norsku kolem Atlantiku, myslel jsem na to, jak jednou budu běžet doma v Ostravě kolem Odry. A teď jsem běžel kolem Odry a myslel na Atlantik :-) Je zvláštní, že abychom se propracovali k tomu, že si nejvíc budeme užívat běhání kolem rodné hroudy, potřebujeme běhat všudemožně na světě :-))) (Alchymista, Paolo Coelho)

...by se mělo dělat na prvňácích: nějak zpracovat tu úžasnou věc, kdy najednou ten človíček umí číst!!! S mým synkem, prvňáčkem, čteme teď úplně všude: "zákaz lovu, pozor pes, baf..." Je neskutečné vidět ho, jak je sám se sebou nadšený, jakou má radost. Teď na netu čte: ZEMAN JE KU... A já rychle překlikávám a říkám mu: zkolaboval systém...

"...přinesla jsem vám z procházky dva kamínky, aby jste se  o ně nehádali a zdůrazňuju jako, že jsou pro vás oba, jooo?                                                                       Julie Š.

Jen černá a bílá...

Když jsme se přistěhovali do našeho aktuálního panelákového bytu, přivítali nás sousedi od vedle. Ona byla v očekávání, taková krásná milá maminka, on - trochu ňoumovitý - velmi sympatický muž. Dva dny po Štědrém dnu se jim narodila holčička. Pořád jsme je s mou ženou chtěli pozvat na náštěvu, když však... .. jsem ji potkal ve městě a věděl jsem, že je něco špatně. Znáte ten pocit, kdy to víte, ale vůbec to neumíte vysvětlit? A pak následoval rozvod a soused od vedle je sám a sousedka čeká dítě už s někým jiným...A z nevysvětlitelných příčin jsem pochopil, že jeho, dnes už bývalá žena byla láska jeho života, která však zmizela, jak ranní mlha. A neuděláte nic... V mé maturitní třídě je překrásný pár. A nemyslím tím jen fyzický vzhled. Fascinuje mě, s jakou láskou a respektem se k sobě chovají, jak se mají rádi, jak se milují. Jak se chovají k ostatním! A cítím, že to ve svém životě nemají lehké! Strašně bych si přál, aby jim to vydrželo. Aby ty krásné věci, které jsou mezi nimi, pře

Ať už jsem měl a mám proti Václavu Klausovi jakékoliv výhrady, z jeho silných politických vlastností jsem vždy obdivoval jeho urputnost a důslednost, s jakou vždy hájil a prezentoval jeho témata, ať už se jednalo o globální oteplování či systém státního financování. O současné ministryni školství Kateřině Valachové můžeme říct všechno, jen ne to, že by byla odborník na školství. Selský rozum, slušnost a urputnost Kateřiny Valachové však dělá téma školství v posledních dvou měsících nejdiskutovanějším domácím politickým tématem!!! A to se žádnému ministru školství zatím nepodařilo. Klobouk dolů :-)

Dnes jsme oběma dětem koupili v Decathlonu běžky. Zatímco Davídek začal brečet, že nechce ty pitomé běžky, Julinka si je hned na koberci v obýváku oblékla... Julinka: "Já jsem jako Gabča Šoukalová, i stejně hezká, když ještě byla Gabča blonďatá jako já :-)"

"To je přesně ten typ debila, co sice má prachy ale v hlavě má prd. Milý synu, tady je názorná ukázka toho, že majetný neznamená chytrý"...komentuje můj otec špatně zaparkované auto, velkou SUV Audinu, před naším vchodem a okamžitě vyjmenovává deset katastrofických scénářů jako, že se do ulice nevejde hasičské auto, sanitka... Dále otec velmi minimalisticky a expresivně popisuje, jak asi údajný majitel německého automobilu vypadá. O několik hodin později mi jde mráz po zádech: otcův popis dokonale sedí na majitele vozu, když, v oblopení několika dam vizáží a věkem luxusních prostitutek, usedá do Audiny a odjíždí... Večer se pak vracíme z rodinné oslavy (otec s maminkou je v divadle) a já vidím, že na inkriminované místo se opět blíží Audi Q7, německé SUV. Nevydržím to a v okamžiku, kdy vytahuji mou dcerku Julinku z auta, tak dám onomu chlapci přednášku na téma "Etiketa parkování před domem". "Já tady parkuju furt", říká majitel Audiny a já, nervózní,

...na procházce. Tam, kde jsem prožil své dětství, až do dospělosti. Tam, kde jsem "lovil" své první fotografie. Tam, kde se vždy vracím. Na místa tak známá a přeci pokaždé trochu jiná...

V úterý vyšel v celostátním vydání přílohy LIDOVÝCH NOVIN - Akademie, článek o našem fotokroužku. Myslím si, že se splnil sen nejen mě, ale i celé partě, která fotokroužek dělá fotokroužkem :-)