Asi po dvou letech se mi znovu (je používán mými studenty) dostal do ruky můj analogový Nikon, můj první fotoaparát, zrcadlovka, kterou jsem napůl dostal od rodičů a napůl si na ni vydělal na brigádě v Rakousku. Myslím si, že tento rok už bude mít tento fotoaparát dvacet let!!! No, prošel rukama mnoha členů fotokroužku, ostří, kdy se mu chce, zvuk závěrky je tak nějak "porouchaný", ale ten pocit, když jsem si ho po dvou letech znovu vzal do ruky a udělal pár snímků ranní podzimní mlhy, ten zážitek je neopakovatelný!!! Je to jako setkání po letech s tou nejlepší milenkou :-) A pořád si máte co říct :-)
Komentáře
Okomentovat