Přeskočit na hlavní obsah

Jednou to muselo přijít!

Jednou se to muselo stát: ráno, když jsem s dětmi došel na pláž, naše pravidelné místo už bylo obsazené; na našem krásném, geniálním a vlastně už fyzicky nám patřícím místě ležel na jakési odporné dece neidentifikovatelné barvy od pohledu nesympatický břicháč, který, když začal mluvit, vyklubal se z něho dyslektický Maďar. Stáli jsme tam tři: já, dcerka i synek, a koukali na to panoráma s jedním obézním Maďarem. Ten, aniž by nás spatřil, valivým pohybem spokojeného čuníka se otočil k nám zadkem a vypustil monstrpšouk, jako když si havíř utne po šichtě a večeři. Hned po vypuštění té rychty nám všem bylo jasno - nám i Maďarovi, že to byl prd břeněk: hlučný, mazlavý až mokrý. Maďar se nenápadně rozhlídl po okolí a už už byl spokojený, že to nikdo neviděl, když tu udělal poslední pohled za sebe, kde jsme stáli my tři. Všichni jsme se na něj dívali (dcerka až obdivně) a synek řekl jen:"BŘENĚK", čemuž Maďar těžko rozuměl, každopádně to spontání vyjádření mého syna katalyzovalo Maďarovu operaci: rychle se sbalit a zmizet. I s tou hnusnou dekou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Velikonoční fotografování

V pondělí bylo úžasné světlo a my jsme si udělali s rodinou procházku do lesa.

Keramika Maříž

Líbí se vám tento druh keramiky? Lidé ji buď obdivují anebo zatracují. Je to podbízivý kýč, nebo umělecké dílo? Nebo jen pěkný hrnek?

Školní projekt VIRTUÁLNÍ FIRMA

Jako VIRTUÁLNÍ FIRMU jsme si vybrali pivovar - vařili jsme pivo. Protože jsme Gymnázium Arabská a sídlíme na ulici Arabská č.14, snažili jsme se vyrobit polotmavého Araba se stupňovitostí 14! Pivo se jmenuje KANTOR. Myslím, že se to povedlo :-)