Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Fejetony

Vladan Včelka po soudu

Z plzeňského soudu odchází Vladan k autu: jeho dilema rychle se vyčurat někde okolo, či to vydržet domů se okamžitě rozplyne - prostě kolem auta není čůrat kde! "Vydržím to!!!" S tímto odhodláním už fičí Vladan po plzeňské dálnici - směr Praha. V Praze však Vlada čeká nepříjemné překvapení - kolona přes půl Prahy. U Hradčanské, kdy jeho Arteon jede krokem, se Vladan dívá na polovypitou dvoulitrovou láhev koly; a nepřemýšlí dlouho: rychle do sebe na jeden lok hodí zbytek koly aby měl láhev připravenou na čůrání v autě. Když musíš tak musíš: u semaforu, kde svítí snad jen červená se připraví, stáhne si kalhoty a...a hned vedle v pruhu přijede vedle jeho fára nabitý autobus MHD. Všichni znuděně hledí ven z autobusu na...Vladana!!! Vladan nasazuje kalhoty, a při náznaku zelené na semaforu vyráží na Letnou. Po pár metrech brzdí, háže za auto trojúhelník a sprintuje k cirkusovému šapitó. Berousek neberousek, napětí střídá uvolnění...

Vladan Včelka u Balatonu

U čitel Jadran Řepa s rodinou má každé léto skoro dva měsíce prázdnin. Když se Řepovi u moře rozhodují, kdo by mohl jet s nimi k Balatonu, upřímně, Vladan Včelka je ani nenapadne. Jako právník nemá Vladan moc volného času a tak, když jen z legrace se Jadran zmíní Vladanovi o společné dovolené u "maďarského moře" (několikrát se Vladan zmínil, že do stanu ho nikdo nedostane, a už vůbec ne k Balatonu), překvapivě Vladan zavelí: JEDEME!!! Jadran do poslední chvíle nevěří, že by Vlado, zvyklý na úroveň - plus šest hvězd, výměna ručníků každou hodinu, masážní oplachování zadnice - na Balaton dojel. Jaké je pak překvapení, když po deváté ranní zatroubí Vladanův Arteon - vlajková loď od Volkswagenu - DAS AUTA- na kempovacím místě, hned vedle stan od Řepů. Parta maďarských punkerů a hipíků z 21. století zpanikaří, když Mr. Včelka vystupuje z auta, jako by ho pozvala sama Maďarská Královna z Péšti.  A na gestikulaci pohledné snědé maďarské antilopy, že tady nemůže parkovat, reaguje V...

Lež má...

Pozdrav z adapťáku s mou třídou 1.C :-)

Typický obrázek mé nové, zcela nadšené, extrémně fascinované a radostné třídy :-))))

Vladan Včelka na olymiádě v Riu

Včera, před finále skoků do vody mužů, se dostal Vladan přes své celosvětové známosti na desetimetrový můstek, z kterého se skáče OLYMPIJSKÝ ZÁVOD. Vladan, ještě v opici po pařbě z ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO DOMU, se chtěl z vrchu podívat "na tu šílenou hloubku". Jenže když se koukal z můstku dolů, tak zakopl tak nešikovně, že se jeho tělo jalo cyklicky točit a Vladan v panice se snažil vybalancovávat situaci tak, že dostal "svoje body" do několika vrutů; bylo z toho desetinásobné salto s patnácti vruty a vodu prořízl Vlado jako nůž máslo, bez jediné vlnky. Rozhodčí si mysleli, že je to součást volných skoků a Vladan se  okamžitě katapultoval na křeslo horkého favorita na zlatou olympijskou medaili. Když vyplavával z hloubky, ptal se ho jeden z pořadatelů, z jakého státu je a Vladan naštvaně s plným nosem vody řekl něco ve smyslu: "asi REPUBLICA OF INDIÁN VOLE" (Vladan je snědší s indiánoinčučunovinetuovskými rysy v obličeji). Pořadatel to pochopil tak, že je ze...

Opékání špekáčků

Děda koupil novou chaloupku. Dnes, poprvé jsme na chaloupce s dětmi. "Budeme opékat ty špekáčky, co přivezl děda?", ptá se můj syn Davídek. "Ne synku, budeme tu celý týden. Bude ještě dost času si špekáčky pořádně vychutnat!" Mám radost, s jakým otcovským respektem působím na svého syna. Za hodinu ale dostanu takovou chuť na špekáčky, že zavelím - "jdeme opékat"!!! "Tati, nemáme žádné dřevo", prohlásí má dcera Julie. "Tak půjdem do lesa a nějaké nasbíráme", okamžitě kontruji. V lese se větví píchnu do oka. A zatímco děti poslušně sbírají dřevíčka, vlítnu s krvavým okem do jakéhosi bláta, kde se vyválím jako prase divoké. Připravujeme oheň, ale sesbírané dřívka okamžitě zplanou. "Na čem budeme opékat?" Ptá se můj syn. Moje žena rychle běží do lesa pro další dřívka. "Ukaž", odstrčím syna od ohně a prohlásím: "zálesák si vždy poradí, zálesák rozfouká i nerozfoukatelné!!!" Fouknu do skomírajícího ohýnečk...

Vladan Včelka je trenér...

Vladan Včelka začal trénovat fotbal. Proč, ptal jsem se ho. "Kamaráde, jdeš na fotbal těch prcků, tváříš se jako skaut vole, vybereš si ty nejkrásnější maminky, které jsou na zápase většinou samy a nudí se tam, nenápadně si zjistíš jméno jejich miláčka, který právě kope a pak jim začneš vysvětlovat, jaký pokroky jejich ratolest udělala. Přidáš do toho pár výrazů jako: zátěžový program, anaerobní trénnink, vhodný somatotyp, excelentní specifické dovednosti, extrémní talent,  a kamaráde, ruka v rukávu vole, pěkně popořádku jsou brambory v řádku!!!" Zajímavý Vladanův přístup, co říkáte?

Fitness trenérka

Začal jsem chodit k fitness trenérce. Protože, znáte to, začaly mě bolet záda a klouby a já fakt chcu zdravě žít. Vladan říká, že k ní chodím jen proto, že má velký... to v předu, víte co!!! Ale to není pravda!!! (Jako velký to má, ale kvůli toho k ní nechodím, fakt ne) Nejdřív jsme spolu začali dýchat; víte, že většina lidí špatně dýchá?!? A když jsme se trochu rozdejchali, tak se protahujeme. Všechny ty protahovací cviky, co jsem dělal, jsem dělal špatně!!! A teď už se trochu protahuju fakt dobře :-) Na poslední lekci s trenérkou jsme spolu začali chodit. Víte, že většina lidí špatně chodí?!? Tak mě to trenérka učí, od postavení nohou až po kroky. Je to dost těžký, správně chodit! No a víte, co mi na to řekl Vladan?!? " Ty začneš dělat na starý kolena balet???" Debil.

Reklamní video na školství...

...by se mělo dělat na prvňácích: nějak zpracovat tu úžasnou věc, kdy najednou ten človíček umí číst!!! S mým synkem, prvňáčkem, čteme teď úplně všude: "zákaz lovu, pozor pes, baf..." Je neskutečné vidět ho, jak je sám se sebou nadšený, jakou má radost. Teď na netu čte: ZEMAN JE KU... A já rychle překlikávám a říkám mu: zkolaboval systém...

Etiketa parkování

"To je přesně ten typ debila, co sice má prachy ale v hlavě má prd. Milý synu, tady je názorná ukázka toho, že majetný neznamená chytrý"...komentuje můj otec špatně zaparkované auto, velkou SUV Audinu, před naším vchodem a okamžitě vyjmenovává deset katastrofických scénářů jako, že se do ulice nevejde hasičské auto, sanitka... Dále otec velmi minimalisticky a expresivně popisuje, jak asi údajný majitel německého automobilu vypadá. O několik hodin později mi jde mráz po zádech: otcův popis dokonale sedí na majitele vozu, když, v oblopení několika dam vizáží a věkem luxusních prostitutek, usedá do Audiny a odjíždí... Večer se pak vracíme z rodinné oslavy (otec s maminkou je v divadle) a já vidím, že na inkriminované místo se opět blíží Audi Q7, německé SUV. Nevydržím to a v okamžiku, kdy vytahuji mou dcerku Julinku z auta, tak dám onomu chlapci přednášku na téma "Etiketa parkování před domem". "Já tady parkuju furt", říká majitel Audiny a já, nervózní, ...

Strýček Slávek

Bratr mého dědy, prastrýček Slávek, byl bonvián a milovník žen každým coulem. Několikanásobný ředitel různých divadelních spolků, příležitostný pašerák cigaret a čokoládových postaviček z Polska (kdy v 70tých letech právě o ně byl velký zájem) je jedno ze zajímavých témat, o kterých mi povídá můj tatínek. Sprchování je akt, který si strýček Slávek vždy dokázal náležitě vychutnat; dokázal se sprchovat celé hodiny, kdy jeho kůže se pak vyznačovala silným stupněm rozmočení. Tak sprchoval se jednou zase vášnivě strýček, když zazvonil domovní zvonek - tu si strýček vzpomněl, že čeká důležitý balík a okamžitě ukončil akt sprchování a utíkal otevřít dveře pošťačce. Opravdu to byla pošťačka. Jen nebyla připravená na velmi přírodního Slávka; on, ve své uměleckosti zapomněl na to, že je zcela nahý! Když s křikem začala pošťačka prchat, jal se strýček Slávek rychlou chůzi za ní, aby jí vysvětlil, že...v tom se zavřely jeho domovní dveře. On pak potupně zvonil na ne zcela příjemnou a atraktivní ...

Moje matka žehlí

Kdysi mi můj přítel Vladan radil: při problémech s rychlou ejakulací mysli Jadrane na to, jak tvoje matka žehlí. To stoprocentně funguje!!! Jako mírně opotřebovaný pedagog, silně opotřebovaný manžel a vyčerpaný otec jsem po dlouhé době "byl připuštěn" k takovému tomu domácímu milování. Říkal jsem si, bude sex po několika letech, to se hold chlapče musíš snažit! Nejdřív jsem tedy myslel na Tour de France a představoval si, že jsem závodník cyklista, který zrovna šlape do nějakého brutálního kopce. Pak přišla etuda "Moje matka žehlí" a na závěr jsem si to pojistil - aby má žena měla opravdu dlouhý a kvalitní a nezapomenutelný zážitek - myšlenkou jak právě dávám gól na mistrovství světa ve fotbale proti Německu (tento  sexuální oddalovač u mě vždy funguje!)... Bylo to krásné milování (sám se sebou jsem byl hodně spokojený) až do doby, kdy to shrnula moje žena slovy: "Hele, nemohl by ses příště snažit alespoň o trošičku víc???" A neuděláš nic...

Otec rekonstruuje

Táta se rozhodl, že poté, co odešel do důchodu, provede poslední rekonstrukci bytového jádra. V posledních deseti letech je to třetí poslední rekonstrukce bytového jádra. Pravda je, že ty předešlé dvě rekonstrukce se moc nepovedly (po té první neustále zatékala voda ze sprchy za vanu, po druhé voda ze sprchy tekla úplně všude). Tato třetí poslední se zaměřila na koupelnu a záchod. Ta se provádí právě v tyto okamžiky, kdy píšu tenhle sloupek. Jenže firma, která rekonstrukci provádí, zlikvidovala v bytě na čtrnáct dní koupelnu i záchod. Táta se nikam stěhovat nechtěl, jenže kam chodit na záchod??? A tak, spolu s mým švagrem, vymysleli katastrofický plán B: švagr doveze ze stavební firmy před panelák mobilní kadibudku!!! Pro představu: kadibudka je hned vedle stavebního družstva, ústí dveří směřuje na okna stavebního družstva a zároveň na hlavní chodník, který odvádí celé sídliště k zastávce autobusu a zpět. Takže, když lidi jdou ránu na bus do práce, míjejí kadibudku, kde se právě otvíra...

Vladan Včelka se vrací

Nenápadné šedivé maserati ghibli přijíždí do potemnělé historické ulice, kterou nevýrazně osvětluje jediná lampa kývajácí se ve větru. Z auta vystupuje pohledný, vysoký, atletický, štíhlý, charismatický, snědý, blonďatý, vitální, moudrý, usměvavý, s jiskrou v oku mulat se sněhobílými zuby (vše viz klinika plastické a estetické medicíny Měšťák Praha). Někde v dálce jdou slyšet první koledy. Sněhové vločky, jako přírodní diamanty se začínají snášet z pohádkových oblak k zemi. Muž zakašle (v tom kašli nejde nepoznat rytmus  Rolničky, rolničky...) a podívá se směrem k Vltavě, kde je cítit odér vltavských kaskád a vůně  borového dřeva). Muž zabouchá na nenápadné dveře ze slonoviny vykládané drahokamy a diamanty.  Otevře mu krásná, štíhlá, svalnatá, dobře stavěná, krémem natřená dívka (postavu má díky Kateřina Cajthamlová - jste to,  co jíte). Hned ve dveřích ho pohostí chlebem a solí (Zdeňek Pohlreich, Café Imperial) a pozve ho dovnitř. Když mu předává tajné dokumenty, up...

Podzimní nedělní obědové grilování

Musím říct, že na myšlence, že grilovat se má jednoduše a čerstvě, na tom něco je :-) Dnes máme grilované kousky kuřete na rozmarýnu, pepři, soli a olivovém oleji.  K tomu čerstvý chléb. Všiměte si dokonalého rozmístění pracovních a relaxačních prostor na balkóně :)

Sláva

Dnes, na jedné z infolinek, kam jsem volal, po představení mého jména, došlo od operátorky k reakci: jé, nejste ten slavný učitel XY??? Tak, teď už jen čekám, až se po mě budou otáčet holky na ulici a konečně můžu říct a zazpívat: " Jsem slavnej, jsem slavnej, slavná je květina, včela i čmelák :-)"

nutella :-)

Konečně!!! Po týdnu jsem našel nutellu, kterou, přede mnou, má žena schovala, než odletěla na čtrnáct dní do USA. Ona vynalézá pořád více a více sofistikovanější skrýše  Emotikona smile  No, teď hlavně ji nesmím sežrat celou a nenápadně ji musím vrátit zpátky, jakoby se nic nestalo...

Tak konečně IFA 2015

Už mi to přijde, že na IFU jezdím odjakživa, jako bych sám ten veletrh vymyslel a zrealizoval. Takže, i když jsem to po IFĚ odmarodil a dostávám se z toho ještě dnes, i když jsme tentokrát s Vladanem Včelkou nejeli Porshem, ale jen Mercedesem kabrioletem, i když mě tentokrát Vladan nepozval na rybí speciality a musel jsem si vystačit jen s dvěma cheesama z McNejedlého, byla to po všech stránkách nejlepší IFA, kterou jsme s Vladanem  absolvovali. A to vůbec nepřeháním. Jakoby to Vladan tušil, už když jsme jeli v Německu v bezlimitních rychlostních zónách na dálnici, Vladan mě šetřil a nejel svých oblíbených 301 km/h, ale jen 256km/h, čímž šetřil i své auto v místech kde sedí spolujezdec (já) , protože jsem tolik nebrzdil, jak u mě bývá zvykem (mě vůbec nevadí, že spolujezdec nemá brzdící pedál:-)). Minulý rok jsme byli docela zklamaní: žádné pecky od firem jako Sony, Samsung, LG, kdy bychom se posadili na zadek. A i těch pěkných holek ubylo, oproti roku 2013. No posuďte sami: ...

Ponožky

Moje žena má zálibu a vášeň dávat na balkóně ponožky a moje trenky na šňůru bez kolíčků. A jelikož bydlíme ve dvanáctém patře, kde je poněkud větrno, sem tam se stává, že prostě jdu třeba z práce domů a za stěračem auta za barákem vidím mé trenky (už jsou teda suché). Jdu dál a na kanálu u vchodu jsou synovy ponožky. A do třetice všeho dobrého, na zábradlí přímo u vchodu vlají růžové plavečky od dcerky. Tento způsob sušení prádla nepostrádá prvky ze strategických her a prádlo (když ho tak postupně najdu a posbírám) je dokonale suché!!!