Často se mě lidi ptají, proč jsem si vůbec vybral učitelské povolání. Historie mého rozhodnutí STÁT SE UČITELEM se datuje někdy do období 3-4. ročníku na střední škole. Měl jsem obrovské štěstí na dobu a učitele - pár let po SAMETOVÉ REVOLUCI ve školství vládla euforie, byl to čas výjimečných akcí i neuvěřitelných úletů. Mou první učitelku, paní Skybovou na ZŠ v Havířově, jsem měl jen půl roku, dokud jsme se nepřestěhovali. Dodnes na ni vzpomínám, jako na vstřícného, lidského a výborného člověka!!! Ze střední školy bych jmenoval učitele, kteří bez diskuse ovlivnili můj život. Pan profesor Přemysl Hranoš je legenda a člověk, jehož hodiny byly pro všechny obrovským zážitkem. Pan profesor Evžen Stránský byl spravedlivý, čestný, vynikající, velmi přísný prvorepublikový učitel s excelentními vyjadřovacími schopnostmi, a sférázným smyslem pro humor. Pan profesor Petr Daňko byl můj první a zároveň poslední opravdový třídní učitel, člověk, jemuž vděčím za mnohé, za to, kde jsem a kam js...