neděle 31. července 2016

Moje silnička

Když jsem nakonec dostal ke čtyřicetinám silniční kolo, byl jsem z toho dárku (bez ohledu na nadšení a euforii) taky trochu nervózní. Vždy, když dostanu takový drahý dárek, kvůli kterému ještě k tomu, abych ho využil, musím změnit svůj životní rytmus, životní filozofii, musím si na kolo uděla čas, musím začít jezdit a trénovat... Prostě tento typ dárku očekává od darovaného jistou zodpovědnost a spolehlivost :-)
Po několika měsících musím konstatovat, že nejvíc mě mrzí, že jsem na silničce nezačal jezdit dřív!!! Ale asi každý věk  má své hry a vše se stane v pravou chvíli a tak dnes brázdím po České republice své první silniční kilometry a jsem v té pravé cyklistické euforii. Hledám si čas i trasy, využívám každé volné chvíle...  "Čtyři křížky na mém hrbu" pak mají pro mě jistou "výhodu prožitých zkušeností" : nikam se neženu, prioritně nepočítám kilometry, zastavuji se na místech, která si chci vychutnat či vyfotit, odpočívám a relaxuji, kde se mi to líbí a kde se to hodí :-)
Zároveň už pokukuji po horském biku, v hlavě mám další silniční výzvy i obdivuji daleko dražší silniční speciály, na kterých jezdí profíci. Prostě sním :-)



Žádné komentáře:

Okomentovat