Přeskočit na hlavní obsah

Pohoda

Dnes jsem jel na kole do práce; ráno jsem to chytil hned při prvních metrech - ten nepříjemný podzimní vítr s deštěm. Zato odpoledne! To byl krásný podzimní čas - chladněji, ale to slunce a atmosféra byla dokonalá!!! S mým trekovým kolem jsem už bezmála 16 let! Ano, chtěl bych nové moderní horské i silniční kolo. Nemám však na ně peníze, a tak jezdím na svém starém kole Author. Už ledacos spolu pamatujeme - byl jsem na něm na expedici za polárním kruhem ve Finsku, projížděl jsem se na něm v krásném Třeboňsku, či frčel jsem s ním v krajině mnoha jezer v kanadském Ontariu. Dojel jsem na něm k Atlantiku a na pláži, opřený o něj, a pojídající svačinu, jsem si vychutnával pocit, kdy vás šlehá vítr od moře a vy se nadýmáte možná trochu nepřiměřenou hrdostí, že jste TO dokázali :-)
To vše mě napadlo, když jsem jel přes Hvězdu domů, svítilo sluníčko, rodiče s děckama sbírali kaštany a na lavičce si pokuřoval doutník týpek s mafiánským kloboukem. Docela pohoda.,

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem učitel, prosím (ne)přidejte mi!!!

Učitelé a různá uskupení podporující učitele bijí na poplach: přidejte učitelům, priorita je víc peněz pro učitele! Rád bych tady, před Vánoci, něco málo k tomu napsal.

Já i moje žena, oba jsme učitelé. Můj první plat (2003) byl 9 200 Kč na ruku. Tehdy jsem ještě učil v Ostravě. Bydleli jsme u babičky, peníze jsme ještě moc neřešili. Pak jsme se přestěhovali do Prahy. Plat se nám malinko zvýšil. Peníze jsme začali řešit v okamžiku, kdy se nám narodili děti. Naše pražské výdaje byly větší než příjmy. Žena změnila práci a šla do soukromého sektoru. Měli jsme malé děti, řešili jsme v Praze drahé bydlení. Nic moc jsme si nemohli dovolit. Pomáhali nám všichni okolo. Žena se vrátila do školství, protože ji to nebavilo v soukromém sektoru.
Dnes oba pracujeme ve školství, platíme dluhy, nejsme milionáři. Přesto ten pocit stresu, který jsem kdysi zažíval, že jako učitel jsem finanční socka, je už dávno pryč. Přizpůsobili jsme se. Žijeme na co máme. V létě nejezdíme do hotelu, ale pod stan. Nej…

Školní projekt VIRTUÁLNÍ FIRMA

Jako VIRTUÁLNÍ FIRMU jsme si vybrali pivovar - vařili jsme pivo. Protože jsme Gymnázium Arabská a sídlíme na ulici Arabská č.14, snažili jsme se vyrobit polotmavého Araba se stupňovitostí 14! Pivo se jmenuje KANTOR. Myslím, že se to povedlo :-)






Proč tento blog?

Říkám si, když může mít svůj blog kdejaká pubertální šestnáctka,
proč bych nemohl mít svůj elektronický zápisník já, muž na prahu čtyřicítky, táta dvou malých dětí, učitel na gymplu?!? Stejně, jako ta šestnáctka, mám i já SVŮJ SVĚT! Pestrobarevný život plný zajímavých událostí, nečekaných zvratů, akčních scén, romantických příběhů i splněných snů:-) A protože jsem učitel, rád se nechávám inspirovat svými studenty; zajímá mě, co čtou, jakou hudbu poslouchají, či na čem právě ulítají. I mě zajímá nejnovější typ iPhone, tablet Nexus 7 či nějaké fakt cool chytré hodinky. i Já používám WhatsApp, Kindle, či kompaktní fotoaparát Canon.
Do práce jezdím na kole, sdílím názory na Zemana na FB, lyžuju zásadně s helmou. A je toho mnohem víc!!! Těším se, že si o tom popovídáme:-)