Přeskočit na hlavní obsah

Až budu starý muž

Vždy, když slyším písničku STARÝ MUŽ od Jarka Nohavici, začnu snít o tom, co budu dělat Já, až budu tím starým mužem. Teda, jestli se toho stavu vůbec dožiju!!!
Určitě budu chodit na tenis, hrát s krásnou, mladou trenérkou, kdy na svých endoprotézách budu skákat za každým míčkem, jako gazela na kopci. Konečně se naučím golf, kdy budu oslňovat ostatní staříky a babičky perfektními údery. Budu chodit do posilovny, abych machroval na Ladronce, kde budu jezdit na kolečkových bruslích "jakobynic" sv šedém tílku a nápadně se pejřit svým super-stařeckým hrudníkem. Ve svém nejlepším saku v kavárně La Louvre budu pít své páté presso, budu číst LIDOVKY  s výraznou teatrálností a po očku pozorovat okolí, zda si mě někdo všimne.
Budu chodit běhat na promenádu u pláže. Budu fotit klasické černobílé fotografie a rozdávat je přátelům. Podu hrát Petanque, šachy a šipky. Jednou začas si zajdu do kasina a prohraju tam na BLACKJACKU celou svou výplatu. Budu chodit do kanceláře k Vladanovi (když budu v důchodu, ON pořád bude pracovat), lehnu si na jeho gauč jako MENTALISTA (gauč bude mít tu skvělou patinu, co má v seriálu) a budu mít ty stejný jasnovidecký kecy jako Simon Baker. Budu mít hůl jako Dr. Haus a každého (hlavně své děti, vnuky, pravnučky) budu pořádně buzerovat (jak to dělá Hugh Laurie). Budu furt mluvit o tom, jak jsme se za mlada měli lépe, než teď. Budu se opalovat na střeše a plivat pecky ze švestek na důchodce a důchodkyně. Budu pořád v lihu...Jééé, budu se mít prostě famfárově :-)
Teda, pokud nebudu někde na lůžku či trubičkách v LDNce..., co?!?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsem učitel, prosím (ne)přidejte mi!!!

Učitelé a různá uskupení podporující učitele bijí na poplach: přidejte učitelům, priorita je víc peněz pro učitele! Rád bych tady, před Vánoci, něco málo k tomu napsal.

Já i moje žena, oba jsme učitelé. Můj první plat (2003) byl 9 200 Kč na ruku. Tehdy jsem ještě učil v Ostravě. Bydleli jsme u babičky, peníze jsme ještě moc neřešili. Pak jsme se přestěhovali do Prahy. Plat se nám malinko zvýšil. Peníze jsme začali řešit v okamžiku, kdy se nám narodili děti. Naše pražské výdaje byly větší než příjmy. Žena změnila práci a šla do soukromého sektoru. Měli jsme malé děti, řešili jsme v Praze drahé bydlení. Nic moc jsme si nemohli dovolit. Pomáhali nám všichni okolo. Žena se vrátila do školství, protože ji to nebavilo v soukromém sektoru.
Dnes oba pracujeme ve školství, platíme dluhy, nejsme milionáři. Přesto ten pocit stresu, který jsem kdysi zažíval, že jako učitel jsem finanční socka, je už dávno pryč. Přizpůsobili jsme se. Žijeme na co máme. V létě nejezdíme do hotelu, ale pod stan. Nej…

Školní projekt VIRTUÁLNÍ FIRMA

Jako VIRTUÁLNÍ FIRMU jsme si vybrali pivovar - vařili jsme pivo. Protože jsme Gymnázium Arabská a sídlíme na ulici Arabská č.14, snažili jsme se vyrobit polotmavého Araba se stupňovitostí 14! Pivo se jmenuje KANTOR. Myslím, že se to povedlo :-)






Proč tento blog?

Říkám si, když může mít svůj blog kdejaká pubertální šestnáctka,
proč bych nemohl mít svůj elektronický zápisník já, muž na prahu čtyřicítky, táta dvou malých dětí, učitel na gymplu?!? Stejně, jako ta šestnáctka, mám i já SVŮJ SVĚT! Pestrobarevný život plný zajímavých událostí, nečekaných zvratů, akčních scén, romantických příběhů i splněných snů:-) A protože jsem učitel, rád se nechávám inspirovat svými studenty; zajímá mě, co čtou, jakou hudbu poslouchají, či na čem právě ulítají. I mě zajímá nejnovější typ iPhone, tablet Nexus 7 či nějaké fakt cool chytré hodinky. i Já používám WhatsApp, Kindle, či kompaktní fotoaparát Canon.
Do práce jezdím na kole, sdílím názory na Zemana na FB, lyžuju zásadně s helmou. A je toho mnohem víc!!! Těším se, že si o tom popovídáme:-)