Dočetl jsem třetí knížku z trilogie IQ84. V zásadě nelze recenzovat - hodnotit jednotlivé díly. Je potřeba přečíst si těch 1200 stránek a pak hodnotit; do poslední věty je to příběh, který, pokud ho nedočtete, je jaksi neúplný. Tedy neúplný k vlastnímu hodnocení. Příběh je mistrovský labyrint plný dějových komplikací tak typických pro Murakamiho. Příběh je nezařaditelný a přesto jednoznačně autorsky specifický a jedinečný. Příběh je to krásný, silný, mnohovrstevnatý. V příběhu jsou ty typické Shakesperovské charaktery: neexistuje "jenom" čistý hrdina a "jenom" špinavý zlosyn.
Tengo a Aomame jsou jedineční a reálnější, než váš soused v paneláku. Vlastně je to strašně krátký příběh - přistihl jsem se, že jsem si čtení "šetřil", abych ho nezhltl najednou. Bez toho zážitku, který tady stejně nedokážu popsat. Jsem zase o něco bohatší člověk, díky panu Haruki Murakamimu.
Tengo a Aomame jsou jedineční a reálnější, než váš soused v paneláku. Vlastně je to strašně krátký příběh - přistihl jsem se, že jsem si čtení "šetřil", abych ho nezhltl najednou. Bez toho zážitku, který tady stejně nedokážu popsat. Jsem zase o něco bohatší člověk, díky panu Haruki Murakamimu.
Komentáře
Okomentovat